|
Diagnóza
Na počátku nezpůsobuje nádor vaječníku
žádné obtíže; diagnóza v brzkém
stádiu je tedy obvykle náhodným nálezem.
Dosud nemáme žádnou spolehlivou metodu pro brzkou
detekci nádoru vaječníku. Proto je v době
diagnózy nemoc velmi často již rozšířená.
Karcinom vaječníku může prorůstat do
okolních tkání a ničit je. Nádor
může také tvořit metastázy, které
se šíří v břišní dutině
a zejména v mízních uzlinách a tvoří
zde nová nádorová ložiska. Nejčastěji
napadá karcinom vaječníku pobřišnici
a střeva. Nádorové buňky se však mohou
šířit i do vzdálenějších
částí těla, a to mízním nebo
krevním řečištěm.
V případě podezření na nádor
vaječníku se lékař pacientky detailně
zeptá na její zdravotní minulost. Aby se diagnóza
objasnila, provede se gynekologické vyšetření
spolu s ultrazvukem vaječníků a břišní
dutiny. Obvykle je také změřeno množství
nádorového markeru CA 125 v krvi. Zvýšené
množství nádorového markeru není
však definitivním potvrzením nádoru, protože
CA 125 může být zvýšen i z jiných
důvodů. V jednotlivých případech jsou
použity další zobrazovací metody, jako například
počítačová tomografie (CT) nebo magnetická
rezonance, aby se nález upřesnil. S absolutní
jistotou však může být nádor vaječníku
potvrzen pouze operací (otevřením břišní
dutiny) a odebráním tkáňových vzorků
pro mikroskopické zkoumání (biopsií).
Prognóza
Prognóza nemoci závisí především
na stádiu, ve kterém je nemoc zjištěna.
V brzkém stádiu 1 lze vyléčit více
než 80 % pacientek. Šance na uzdravení v pokročilých
stádiích je nejlepší, pokud lze všechnu
viditelnou nádorovou tkáň odstranit během
chirurgického výkonu. V pokročilých stádiích
se u mnoha pacientek i po zpočátku úspěšné
léčbě objeví návrat nemoci (takzvaný
relaps neboli rekurence). Nádor opět roste a musí
být opět léčen. Tato další léčba
se řídí mnoha faktory, například
jak dlouho trvala prvotní léčba nebo jak nádor
ustoupil po prvotní léčbě.
Chirurgický
výkon
Prvním krokem v léčbě karcinomu vaječníku
je co nejúplnější chirurgické odstranění
nádorové tkáně. Čím menší
zbytky nádoru v těle zůstanou, tím je prognóza
příznivější. Typické kroky při
chirurgickém výkonu jsou odnětí dělohy
(hysterektomie), vaječníků a vejcovodů (salpingoophorektomie,
adnexektomie), předstěry (omentektomie) a mízních
uzlin (lymfadenektomie). V těchto tkáních jsou
také hledány nádorové buňky. To
je zásadní pro další léčbu.
Není neobvyklé, že jsou také odstraněny
části střeva, pokud je napadeno nádorem.
Takřka vždy po chirurgickém výkonu následuje
léčba protinádorovými léky (chemoterapie).
Protinádorové
léky - chemoterapie
Cílem chemoterapie je odstranit všechny nádorové
buňky, které zůstaly v těle. Chemoterapie
se podává během určité doby, obvykle
to trvá pět měsíců. Podává
se v cyklech - mezi obdobími užívání
léků jsou dlouhé přestávky.
Dnes se za standardní chemoterapii po chirurgickém
výkonu (takzvanou chemoterapii první linie) téměř
u všech pacientek považuje kombinace dvou léků,
derivátu platiny (karboplatina) a taxanu (paclitaxel). Přestože
u mnoha pacientek nelze nádor po chirurgickém výkonu
a chemoterapii nalézt, nebezpečí ještě
není zažehnáno. Mnoho pacientek totiž postihne
návrat onemocnění, takzvaný relaps neboli
rekurence. V závislosti na tom, kdy se relaps objeví,
je nutné přistoupit k dalším léčebným
zákrokům jako jsou chirurgie nebo chemoterapie. To,
jaké metody se použijí, závisí
na různých faktorech: jaké potíže
by měly být odstraněny, jak pacientka snášela
prvotní léčbu, jak na ni odpovídala, jaký
byl interval mezi ukončením prvotní léčby
a návratem choroby. Jakmile jsou tyto otázky zodpovězeny,
je na místě diskuse s pacientkou o tom, zda se přikročí
k novému chirurgickému výkonu s následnou
chemoterapií, nebo jen k chemoterapii samotné. Na
tom také závisí výběr protinádorových
léků.
V posledních letech byly v klinických studiích
učiněny pokusy zlepšit situaci, kdy je po ukončení
prvotní léčby (chirurgie a chemoterapie) mnoho
pacientek bez příznaků a bez známek nádoru
na zobrazovacích vyšetřeních, ale přesto
je většina z nich postižena návratem onemocnění.
Bylo například zkoumáno prodloužení
chemoterapie nebo přidání dalších
protinádorových léků ke standardní
kombinaci. Bohužel podle všech dostupných výsledků
nebylo prokázáno zlepšení účinnosti.
Nové přístupy
Zcela novým přístupem je vakcinace po úspěšné
prvotní léčbě, s cílem bránit
návratu onemocnění. Díky vakcíně
abagovomab, která je dosud předmětem klinického
vývoje, je imunitní systém schopen rozpoznat
a atakovat nádorové buňky, které na svém
povrchu mají protein CA 125 typický pro nádor
vaječníku. Je naděje, že díky tomuto
mechanismu bude imunitní systém schopen vybít
všechny zbývající nádorové
buňky, a návratu onemocnění by tak bylo
zabráněno. První údaje o této vakcíně
poskytují ospravedlnění k naději, že
vakcinace dokáže návrat onemocnění
pozdržet.
Správná oddělení
Je zvlášť důležité, aby byly pacientky
léčeny na oddělení, které má
dostatečné zkušenosti s léčbou tohoto
nádorového onemocnění. Zkušený
lékař je schopen během chirurgického výkonu
zhodnotit, které kroky je nutné v konkrétním
případě udělat. Takové oddělení
lze identifikovat například podle toho, zda se účastní
klinických studií.
Pro další informace prosím navštivte:
www.clinicaltrials.gov
- vyhledejte slovo MIMOSA.
|
